Slintavka a kulhavka: Vše, co potřebujete vědět

Slintavka a kulhavka (SLAK), v angličtině Foot and Mouth Disease (FMD), je velmi nakažlivá virová nemoc sudokopytníků. Typickými příznaky jsou horečka a bolestivé puchýře nebo afty v ústní dutině, na čumáku, nozdrách a spárcích. Toto onemocnění patří mezi nejvíce nakažlivé infekce na světě a nemocnost ve stádě může dosáhnout až 100 %. Přenos na člověka je vzácný a obvykle vede jen k lehkým příznakům, přesto je pro chovy hospodářských zvířat velkým nebezpečím kvůli vysokým ztrátám a dopadům na ekonomiku i společnost. V Česku byla slintavka a kulhavka naposledy zaznamenána v roce 1975, proto je prevence a pozornost pořád důležitá pro udržení dobrého zdravotního stavu zvířat.

Co je slintavka a kulhavka?

Jde o akutní virovou nemoc postihující sudokopytníky, známou svou schopností rychle se šířit. Virus se může mezi zvířaty šířit během krátké doby a představuje velkou hrozbu pro farmářská hospodářství na celém světě. Typické jsou horečka a puchýře (afty) v ústech a na nohách zvířat.

Původce a vlastnosti viru

Příčinou nemocí je RNA virus z čeledi Picornaviridae, konkrétně rod Aphtovirus. Virion je tvořen RNA a čtyřmi základními strukturálními bílkovinami (VP1, VP2, VP3, VP4) plus dalšími bílkovinami. Pod mikroskopem vypadá virion kulatě, má hladký povrch a měří asi 25 nm. Obal viru nemá tukovou vrstvičku, což je typické pro tuto skupinu virů.

Důležitou vlastností viru je jeho antigenová a imunitní různorodost. Existuje 7 hlavních typů (O, A, C, SAT1, SAT2, SAT3, Asia-1), každý s dalším členěním na podtypy. Imunita po prodělání jedním typem nechrání před ostatními typy, což ztěžuje výrobu univerzální vakcíny. Nejrozšířenější je typ O, který se vyskytuje nejčastěji.

n

Přežití záleží i na vlhkosti, teplotě a pH. Teplota nad 50 °C virus zničí, při chladu však vydrží déle. Pokud pH masa při zrání klesne pod 6, virus se zničí, ale v kostech a lymfatických uzlinách uhynulých zvířat může zůstat živý. V mléce ho chrání tuky, ale pasterizace nebo UHT ohřev ho bezpečně odstraní.

Kdo je náchylný a jak se virus šíří?

Slintavku a kulhavku mohou dostat hlavně sudokopytníci. Virus se šíří různými způsoby, a proto je těžké jeho šíření zastavit.

Která zvířata jsou citlivá?

• Hlavní domácí zvířata: skot, prasata, ovce, kozy
• Volně žijící sudokopytníci: mufloni, jeleni, antilopy, žirafy, divoká prasata aj.
• V Africe je důležitým přenašečem africký buvol.
• Lichokopytníci (koně, osli) nemoc nedostávají. Velbloudi a lamy jsou málo vnímaví.

Zdroje a způsoby přenosu

• Nakažená zvířata vylučují virus slinami, močí, trusem a mlékem.
• Virus se šíří už 2-3 dny před nástupem příznaků – nakažená zvířata mohou šířit nemoc ještě před tím, než vypadají nemocně.
• Hlavní cesta: vdechnutí vzduchu s virovými částicemi (aerosol).
• Prasata při nákaze vypouštějí nejvíce viru do vzduchu.
• Virus se může šířit větrem až několik desítek až stovek kilometrů, pokud jsou vhodné podmínky.
• Nejen kontakt mezi zvířaty, ale i kontaminované oblečení, obuv, vozidla, krmivo (zejména syrové maso) nebo vybavení může přenést virus.
• Nákaza je možná i přes infikované sperma nebo přes volně žijící živočichy, kteří přenášejí virus mechanicky.
• Člověk je významný přenašeč – virus může ulpět na kůži, oblečení i obuvi.

Přenos na člověka

• Přenos na člověka je velmi vzácný, na světě bylo popsáno jen 30-40 případů.
• Nemoc obvykle proběhne mírně. Hlavní příznaky: horečka, bolest v krku, afty v ústech a někdy mezi prsty.
• K přenosu dochází hlavně přes drobná poranění kůže či sliznic při přímém kontaktu, případně po vypití nepasterizovaného mléka.
• Inkubační doba je 2-6 dnů.
• Běžná nemoc “Ruka, noha, ústa” u dětí je jiný virus, se SLAK nemá nic společného.
• Pasterizované mléko a dostatečně uvařené maso jsou bezpečné.

Příznaky slintavky a kulhavky

Příznaky se mohou lišit podle druhu zvířete. Inkubační doba bývá 1-14 dní, nejčastěji 2-6 dnů. Virus se vylučuje už před výskytem příznaků. Nemoc má vysokou nakažlivost, ale dospělá zvířata většinou nezabíjí. U mláďat je úmrtnost mnohem vyšší, i přes 70 %.

Jak se nemoc zjišťuje?

K rychlému odhalení a zvládnutí nákazy je potřeba spojit pozorování typických příznaků a laboratorní testy. Jen laboratoř může s jistotou určit, že jde o slintavku a kulhavku.

Klinické znaky v chovu

• Horečka, snížená produkce mléka, nechutenství, apatie, slinění, skřípání zubů, afty a puchýře v ústech, na čumáku a na spárcích, kulhání, úhyn telat nebo potraty.
• Lze lehce zaměnit za jiná onemocnění – zvlášť u prasat a někdy i u skotu a koz. Je proto nutno potvrdit nemoc v laboratoři.

Laboratorní vyšetření

• Vzorky odebírá pouze veterinář – obvykle se zjišťuje přítomnost viru v tkáni čerstvého puchýře, případně v hlenu z hltanu.
• V ČR analýzy probíhají výhradně na Státním veterinárním ústavu v Praze.
• Diagnostika využívá různé testy: komplement fixační test, ELISA, kultivace na buněčných kulturách, PCR (molekulární metoda – rychlá a přesná).
• Kromě toho se vyšetřují protilátky (ELISA, test neutralizace viru) – kontroluje se tak i stav zvířat při importu nebo exportu.

Prevence a ochrana před nemocí

Aby zvířata neonemocněla a minimalizovaly se škody, jsou důležitá preventivní opatření a přísná hygiena.

Očkování

• V EU je plošné očkování od roku 1992 zakázáno. Místo toho se klade důraz na přísnou kontrolu dovozů a rychlou likvidaci ohnisek (stamping-out).
• Proč není hromadné očkování běžné: není univerzální vakcína pro všechny typy, ochrana nastupuje až po 1-3 týdnech, očkovaná zvířata mohou být stejně přenašečem, špatně se obchoduje se státy bez očkování.
• Pokud se objeví ohnisko, je možné použít nouzovou vakcinaci v zasažené oblasti, ale i to má dopad na možnost exportu.
• Vakcíny jsou v pohotovostních zásobách. Pracuje se také na moderních vakcínách a antivirotikách pro případ rozšíření nákazy.

Hygienická pravidla a opatření v chovu

• Dezinfekce vjezdů, východů a vozidel v chovu.
• Zakázat vstup cizích osob (např. osoby stříhající vlnu, úpravci paznehtů apod.).
• Omezit dovoz rizikových materiálů (sláma, seno, syrová masná moučka) z oblastí s nákazou.
• Pravidelně sledovat chovy (odběry mléka), virus se v mléce objeví dříve než příznaky.
• Monitorovat volně žijící zvířata v rizikových oblastech.

Co dělat při výskytu nemoci v Česku?

Pokud by se slintavka a kulhavka v ČR objevila, postupuje se podle přísných pravidel a pohotovostních plánů.

První kroky při podezření

1. Ihned nahlásit podezření krajské veterinární správě nebo veterináři.
2. Izolovat podezřelá zvířata, dezinfikovat vstupy, zastavit jakékoliv přesuny zvířat.
3. Shromaždit živočišné produkty, udělat seznam všech zvířat a vést evidenci.
4. Veterinář odebere vzorky a provede předběžné vyšetření, případně poučí chovatele.
5. KVS zajistí rychlý převoz vzorků do laboratoře. Výsledek musí být znám do 24 hodin.

Další mimořádné postupy

• Vyhlášení ochranné zóny – minimálně 3 km kolem ohniska, pásmo dozoru – minimálně 10 km.
• Veškerá vnímavá zvířata v ohnisku jsou utracena.
• Všechny živočišné produkty (maso, mléko, hnůj) musí být bezpečně zlikvidovány.
• Nová zvířata lze na postižené stavy umístit nejdříve za 21 dní po závěrečné dezinfekci.
• V ochranném pásmu a pásmu dozoru jsou omezeny přesuny zvířat a monitoruje se jejich zdravotní stav.
• Naléhavá vakcinace je povolena jen výjimečně a prodlužuje období, kdy země nemůže vyvážet zvířata a živočišné produkty.
• Stát poskytuje finanční náhradu za utracená zvířata a další spojené náklady.

Právní úprava týkající se slintavky a kulhavky v ČR

Povinnosti a práva chovatelů

• Práva a povinnosti upravuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb. a vyhláška č. 389/2004 Sb.
• Slintavka a kulhavka patří mezi povinně hlášené nebezpečné nákazy dle OIE a zákona.
• Povinnost izolovat zvířata, dezinfikovat objekty, zastavit přesuny zvířat, evidovat chov a produkty.
• Krajská veterinární správa může nařídit likvidaci mléka, hnoje, zákaz přesunů zvířat, zákaz vstupu a výjezdu dopravních prostředků.
• Stát při nákaze platí chovatelům kompenzace za ztracená zvířata a další výlohy podle běžné ceny v daném místě a čase.

Mezinárodní pravidla a obchod

• Do Česka lze dovézt zvířata a produkty jen ze zemí, které nemají slintavku a kulhavku a jsou uznané jako prosté této nákazy.
• Při propuknutí nákazy platí mezinárodní omezení obchodu – dlouhodobé ztráty pro zemědělce i stát.
• Plošné očkování sice chrání zvířata, ale brání vývozu do zemí, které neočkují. Z tohoto důvodu je v EU zavedena politika bez plošného očkování.

Významné případy slintavky a kulhavky ve světě

• První písemné zmínky jsou z roku 1594 z Itálie.
• Na konci 19. století byl virus objeven Loefflerem a Froschem jako první virus, který byl prokázán jako původce nemoci u zvířat. V roce 1922 byla rozpoznána antigenová variabilita viru.

Epidemie na Tchaj-wanu 1997

• V březnu 1997 se nemoc rozšířila rychle po celém ostrově, postihla přes 6 000 chovů a zničila téměř 40 % všech prasat.
• Ekonomické ztráty v přepočtu 6,9 mld. USD, zákaz exportu masa do Japonska.
• Byl zjištěn sérotyp O. Skot a kozy zde onemocněly minimálně.

Epidemie v Británii a Evropě 2001

• Od března do září 2001 v Británii vzniklo přes 2 000 ohnisek, nemoc se rozšířila i do Irska, Francie a Nizozemska.
• Vybití více než 5,7 milionu zvířat, většinou ovcí, velké ztráty i v turismu a zemědělství (přes 12 miliard USD).
• V Nizozemsku byla použita vakcinace, ale očkovaná zvířata byla následně vybitá, což vyvolalo veřejný odpor.

Historie v Evropě a výskyt do roku 2025

• Epidemie v letech 1937-1939 a 1951-1952 měly za následek ztráty v řádu stovek milionů dolarů, plošné očkování výrazně snížilo počty ohnisek.
• Od roku 2002 byla SLAK v Evropě spíš výjimkou, jednotlivá ohniska se často podařilo rychle zastavit.
• V roce 2025 byla nemoc zaznamenána u buvolů v Německu, v Maďarsku a na Slovensku.

Dopady onemocnění na ekonomiku a společnost

Nemoc má pro zemědělství velmi vážné následky, například epidemie v Británii 2001 způsobila miliardové ztráty pro farmáře i turistický ruch. Ztráty vznikají nejen vybíjením stád, ale i dlouhodobým zákazem exportu masa a produktů, který může trvat až několik let. Celé regiony mohou zaznamenat ztrátu práce i snížení cen masa. Obnovení stád trvá roky.

Nemoc má i psychologické dopady na chovatele, pracující v zemědělství a venkovské obyvatelstvo – deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy byly zaznamenány zvláště v Británii a Nizozemsku po vybíjení stád. V některých případech byl i extrémní odpor vůči opatřením státních orgánů.

Veřejnost byla během epidemií citlivá na masové vybíjení stád a zákaz vakcinace. Média často o problematice široce informovala a šířila se různé spekulace ohledně příčin epidemie.

Současný stav a novinky (k 10. červenci 2025)

Aktuálně je v Česku situace příznivá, což je díky přísným opatřením a aktivnímu sledování nákazy. Protože ale v roce 2025 byla nemoc v Maďarsku, na Slovensku a v Německu, musí chovatelé a úřady zůstat ve střehu.

Monitoring na hranicích a v Evropě

• Státní veterinární správa a Ministerstvo zemědělství zavádí zvýšenou ochranu na hranicích, včetně dezinfekce nákladních aut a zákazů vstupu do lesních obor.
• Od června 2025 bylo testováno přes 2 000 vzorků mléka z příhraničních oblastí (všechny do té doby negativní).
• Probíhá i vyšetřování volně žijící zvěře v sousedních oblastech.

Oficiální informace a aktuální postupy

• Veřejnost je pravidelně informována o vývoji situace přes tiskové zprávy veterinární správy.
• Od června 2025 byly všechny mimořádné zákazy na hranicích se Slovenskem a Maďarskem zrušeny kvůli lepšící se situaci.
• Státní veterinární správa doporučuje chovatelům nadále dodržovat všechna ochranná a hygienická opatření a pokračuje kontrola mléka a zvěřiny podél hranic, aby byla rychle zachycena případná nová ohniska.
• Opatření je potřeba udržovat několik týdnů po posledním výskytu v okolních zemích, protože virus dokáže v prostředí přežít poměrně dlouho.