Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) dohlíží na bezpečnost a kvalitu potravin v České republice. Je organizační složkou státu pod Ministerstvem zemědělství a působí jako orgán státního dozoru nad tím, co se prodává a co lidé jedí. Vznikla v roce 1986 jako Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Od té doby rozšířila své pravomoci podle změn zákonů i potřeb spotřebitelů.
Hlavním cílem SZPI je chránit zdraví spotřebitelů a poskytovat jim pravdivé informace. Kontroluje, zda jsou potraviny bezpečné, zda odpovídají deklarované kvalitě a zda je označení na obalech pravdivé a neklamavé. Při dnešním množství výrobků z různých zemí je tento dohled důležitý pro důvěru v potraviny na trhu.
Hlavní úkoly a zaměření SZPI
SZPI kontroluje bezpečnost, jakost a správné označování potravin a zemědělských produktů. Sleduje potraviny rostlinného původu, suroviny k jejich výrobě i balené potraviny živočišného původu. Dohlíží na celý řetězec: výrobce, dovozce, přepravce, velkosklady, maloobchod i zařízení společného stravování. Od roku 2015 prověřuje také reklamu na potraviny a pokrmy v restauracích, což posílilo ochranu spotřebitelů.
Kontrola se týká i tabákových výrobků a materiálů určených pro styk s potravinami (např. obaly a nádobí). Sledují se i podmínky skladování, dopravy a prodeje a také hygiena provozů, kde se zpracovávají rostlinné suroviny.
Právní základ a postavení v systému potravinové bezpečnosti
Působnost SZPI vychází z českých i evropských předpisů. Základ tvoří zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Tyto zákony stanovují pravomoci i povinnosti inspekce a dávají jí nástroje k výkonu dozoru. Práci SZPI ovlivňují rovněž předpisy Evropské unie, které sjednocují postupy v členských státech.
V České republice je SZPI jedním z hlavních dozorových orgánů v potravinové bezpečnosti. Spolupracuje například se Státní veterinární správou, aby byl pokryt celý potravinový řetězec. Díky jasně vymezeným úkolům a spolupráci s dalšími úřady chrání spotřebitele před nebezpečnými, falšovanými a nekvalitními výrobky.
Jaké jsou kontrolní kompetence SZPI?
Kontroly SZPI jsou rozsáhlé a mají chránit zdraví a práva spotřebitelů. Nejde jen o namátkové prohlídky. Kontroly se plánují podle rizik, inspektoři využívají moderní technologie a cílené postupy. Prověřují se hygienické podmínky, kvalita i možné falšování potravin.
Při zjištění nedostatků ukládá SZPI nápravná opatření, vede správní řízení o přestupcích a uděluje pokuty. Ty mají odrazovat od porušování pravidel a vést provozovatele k dodržování zákonů. Přehled o uložených opatřeních a výsledcích řízení je veřejný ve výročních zprávách SZPI, což posiluje důvěru veřejnosti.
Kontroly na základě analýzy rizika
Kontroly se řídí analýzou rizik, nikoliv náhodou. Díky tomu směřují kapacity tam, kde hrozí největší nebezpečí. Zohledňuje se význam komodity ve spotřebě, její celkové riziko (např. časté falšování či kontaminace), rizikovost sledovaných látek, ale i historie a objem produkce konkrétního provozovatele.
Inspekce sleduje také nové výrobky, které mohou přinášet neznámá rizika. Tento způsob plánování pomáhá včas odhalit problémy a rychle reagovat na aktuální hrozby v potravinové bezpečnosti.
Typy kontrolovaných produktů a subjektů
SZPI prověřuje výrobu potravin neživočišného původu, uvádění potravin živočišného i neživočišného původu na trh a celý distribuční řetězec od prvovýrobců až po prodejce. Kontroluje i veřejné stravování, výrobu, distribuci a prodej tabákových výrobků a také potraviny prodávané online.
Další oblasti: správné označování, dovoz potravin neživočišného původu ze třetích zemí, hlášení dovozu vybraných komodit (z EU i ze třetích zemí), reklama na potraviny (tištěná i internetová) a materiály přicházející do styku s potravinami. Od roku 2015 se hodnotí také reklama a pokrmy v zařízeních společného stravování. Nově přibyl i dozor v provozovnách společného stravování otevřeného typu převzatý od hygieny k 1. lednu 2025.
Ukládání opatření a správní řízení
Při zjištění závad může SZPI uložit nápravná opatření, například stáhnout nevyhovující potraviny z prodeje, zlepšit hygienu nebo upravit označení. Při vážných porušeních, jako je výskyt škůdců, plísní či falšování, může inspekce uzavřít provozovnu.
Současně vede správní řízení o přestupcích a ukládá pokuty podle zákona o SZPI i dalších předpisů. Cílem je nejen trestat, ale hlavně předcházet dalším porušením a dosáhnout souladu s pravidly. V roce 2024 uložila SZPI pokuty téměř 190 milionů korun. Většinu uzavřených provozoven tvořily restaurace, což ukazuje přísný postup vůči rizikům pro spotřebitele.
Inspektoráty SZPI: regionální působnost a kontakty
Aby mohla SZPI pokrýt celé území státu, má síť regionálních inspektorátů. Jsou rozmístěny tak, aby obsloužily všechny kraje a uměly rychle reagovat na podněty z terénu. Ústřední inspektorát sídlí v Brně a řídí celou instituci, regionální pobočky provádějí běžné kontroly.
Každý inspektorát má určeno, kde působí. Díky tomu mohou pracovníci lépe komunikovat s místními podniky i spotřebiteli a přizpůsobit práci podmínkám v daném regionu.
Seznam inspektorátů a jejich územní odpovědnost
Ústřední inspektorát SZPI: Květná 15, 603 00 Brno. Kromě řízení také vykonává dozor. Regionálních inspektorátů je sedm a každý zajišťuje dohled ve dvou krajích:
- Inspektorát v Brně: Jihomoravský kraj a Zlínský kraj.
- Inspektorát v Hradci Králové: Královéhradecký kraj a Pardubický kraj.
- Inspektorát v Olomouci: Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj.
- Inspektorát v Plzni: Plzeňský kraj a Karlovarský kraj.
- Inspektorát v Praze: Hlavní město Praha a Středočeský kraj.
- Inspektorát v Táboře: Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.
- Inspektorát v Ústí nad Labem: Ústecký kraj a Liberecký kraj.
Tato síť umožňuje provádět dozor v celé zemi jednotným způsobem. Inspektoráty mají potřebné vybavení i personál.
Způsob kontaktování jednotlivých inspektorátů
Na webu SZPI (szpi.gov.cz) jsou uvedeny podrobné kontakty na ústředí i regionální inspektoráty: telefon, e-mail i datové schránky. Komunikace je tak jednoduchá a oficiální.
Spotřebitelé mohou podat podnět ke kontrole přes online formulář. Pro podnikatele jsou připraveny formuláře pro oznámení zahájení, změny či ukončení podnikání a také hlášení událostí podle nařízení (ES) 178/2002. Tyto nástroje zjednodušují komunikaci a urychlují reakci úřadu.
Laboratoře SZPI a jejich role v inspekci
Velkou část práce SZPI zajišťují vlastní laboratoře. Zde se z odebraných vzorků získávají měřitelná data pro rozhodování. Bez moderního vybavení a zkušených odborníků by SZPI nemohla plnit svou roli ochránce spotřebitele. Laboratoře v Praze a Brně mají špištní přístroje a průběžně rozšiřují možnosti, hlavně při odhalování falšování potravin.
Používané metody umožňují velmi podrobnou analýzu vzorků a odhalení i drobných odchylek od požadavků, které mohou ohrozit zdraví nebo klamat zákazníka. Laboratoře pomáhají jak při pravidelných kontrolách, tak při řešení závažných případů falšování a kontaminace.
Spektrum laboratorních analýz
Pražská laboratoř se zaměřuje na pesticidy, mykotoxiny, alkaloidy, vitaminy, anabolické steroidy a alergeny v potravinách. Provádí i analýzy lihovin, piva a tabákových výrobků. Od roku 2006 je Národní referenční laboratoří (NRL) pro pesticidy a mykotoxiny a pokrývá oblasti: pesticidy singlresiduální metodou, pesticidy v cereáliích, pesticidy v ovoci a zelenině, mykotoxiny a rostlinné toxiny a kontaminanty z výroby. V roce 2004 pořídila první LC/MS/MS, čímž se výrazně rozšířil počet sledovaných reziduí a kontaminantů. Dále se věnuje analýzám anabolických steroidů a hormonů v doplňcích stravy a sleduje i další zakázané látky a léčiva v potravinách.
Brněnská laboratoř se specializuje na víno, lihoviny, med, ovocné šťávy a senzorické analýzy. Zjišťuje i kontaminanty včetně těžkých kovů a hodnotí velikost písma na obalech. Od roku 2005 má technologii pro určování poměrů stabilních izotopů vodíku, uhlíku a kyslíku, což pomáhá odhalit falšování vína, lihovin, šťáv a medu. V roce 2018 přibyl spektrometr NMR 600 MHz, který zdvojnásobil kapacitu a rozšířil analýzy autenticity potravin. Laboratoř spolupracuje na tvorbě Evropské databanky izotopových údajů vín a zavádí metody OIV a harmonizované postupy Mezinárodní komise pro med (IHC).
Význam akreditace a management kvality (ISO 9001)
Pražská i brněnská laboratoř jsou akreditované podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018. Akreditace je podmínkou pro zkušební laboratoře provádějící úřední kontrolu potravin a potvrzuje odbornost i spolehlivost výsledků. SZPI využívá také asi dvacet externích laboratoří v ČR i zahraničí, které mají odpovídající akreditace.
SZPI má od roku 2005 certifikaci systému řízení kvality ISO 9001. Platí pro ústředí i všechny krajské inspektoráty a řídí procesy spojené s úřední kontrolou. Systém sjednocuje postupy, zvyšuje průhlednost, efektivitu a profesionalitu. Každý rok probíhá audit a recertifikace nezávislou autoritou. Politika jakosti zdůrazňuje nezávislost, odbornost, smysluplné kontroly, rychlou reakci na změny a včasné a věcné informování veřejnosti.
Hodnocení a kontrola vína pod SZPI
Vinařství má v Česku dlouhou tradici, proto je kontrola vína pro SZPI velmi důležitá. Inspekce prověřuje kvalitu a pravost vín z tuzemska i ze zahraničí. Cílem je chránit spotřebitele před falšovanými a nekvalitními výrobky a současně chránit poctivé vinaře. Kontrola pokrývá celý proces vzniku vína – od hroznů na vinici až po hotový výrobek v prodeji.
SZPI spolupracuje s vinařskou veřejností a opírá se o moderní laboratorní metody. Počet kontrol ve vinařství v posledních letech roste, což ukazuje trvalý důraz na kvalitu českých i dovážených vín.
Ověřování hroznů a zatřiďování vín
Kontrola vín s přívlastkem začíná už ve vinici během vinobraní. Každý rok probíhá ověřování hroznů, které zajišťují tzv. vinařští důvěrníci. Zpravidla jde o externí pracovníky, kteří kontrolují původ, cukernatost, zdravotní stav, odrůdu a množství hroznů. Tento krok je zásadní, aby se do výroby dostaly jen hrozny splňující požadované parametry.
Výrobci vín z ČR pak podávají žádost o hodnocení a zatřídění na Inspektorát SZPI v Brně. Předávají vzorky vín a protokoly o zkoušce z akreditovaných laboratoří. Když víno splní analytické požadavky, následuje senzorické hodnocení. Probíhá v Brně v špičkově vybavené degustační místnosti a komisi tvoří zástupci odborné veřejnosti. Ti potvrzují chuťové a čichové vlastnosti a rozhodují o zatřídění.
Pravidla kontroly českých a zahraničních vín
SZPI kontroluje tuzemská i dovezená vína. Plán kontrol vychází z analýzy rizik, poznatků z trhu a podnětů veřejnosti. Díky tomu se inspekce zaměřuje na šarže a dovozce, u nichž se dá čekat problém.
Inspektoři odebírají vzorky a posílají je do laboratoří SZPI. V Brně se využívá technika pro analýzu poměrů stabilních izotopů, která pomáhá odhalit falšování (např. přídavek cukru nebo vody). SZPI spolupracuje s dalšími úřady, jako jsou celníci, například při kontrole průvodních dokladů u přepravy vinařských produktů. Díky tomuto postupu se na trh dostávají jen vína, která plní kvalitativní i právní požadavky.
Systémy rychlého varování a spolupráce SZPI
Při obrovských objemech potravin putujících mezi státy je potřeba rychlá výměna informací o rizicích. SZPI proto spolupracuje v mezinárodních systémech rychlého varování, které pomáhají rychle najít nebezpečné potraviny a krmiva a stáhnout je z oběhu. Tím se chrání zdraví lidí v Česku i v celé EU a mimo ni.
SZPI do těchto systémů posílá zjištěné informace a současně přijímá hlášení od jiných států a reaguje na ně. Tím se předchází šíření kontaminovaných a falšovaných výrobků a snižují se dopady na veřejné zdraví.
Systém RASFF: rychlé varování při zdravotních rizicích z potravin
RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) slouží k okamžitému hlášení přímého nebo nepřímého rizika pro zdraví lidí z potravin a krmiv. Umožňuje rychlou výměnu informací mezi Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a EFSA.
SZPI je členem RASFF od roku 2004 a je jediným kontaktním místem za ČR. Koordinuje veškerou komunikaci a shromažďuje data od všech dozorových orgánů nad potravinami a krmivy v zemi. Pokud se v ČR zjistí nebezpečný výrobek, SZPI informuje Evropskou komisi. Zároveň ČR dostává informace o nálezech z jiných zemí. Pro zaregistrované uživatele z českých dozorových orgánů je na webu SZPI interní část s přehledem oznámení týkajících se ČR a souvisejícími dokumenty.
Systém AACS a jeho význam pro SZPI
AACS (Administrative Assistance and Cooperation System) je elektronický nástroj Evropské komise spuštěný 18. listopadu 2015. Usnadňuje komunikaci mezi dozorovými orgány v EU v boji proti falšování potravin. ČR se zapojila od začátku a SZPI je národním kontaktním místem.
Impulsem k vytvoření AACS byla aféra s koňským masem z roku 2013, která ukázala potřebu rychlejších a spolehlivějších komunikačních kanálů. AACS se zaměřuje na nevyhovující zjištění vyžadující kroky v jiných státech EU. Funguje vedle RASFF a řeší hlavně podvodné a klamavé jednání. SZPI má přímé napojení na Evropskou komisi i ostatní kontaktní místa v EU a je styčným místem pro potravinové podvody v síti Food Fraud Network (FFN).
SZPI a mezinárodní spolupráce
Potraviny a suroviny cestují přes hranice, proto je spolupráce se zahraničím pro SZPI nezbytná. Samostatný postup by nestačil. SZPI udržuje kontakty s partnerskými organizacemi, sdílí zkušenosti a podílí se na tvorbě mezinárodních pravidel. Tím posiluje postavení ČR a přispívá k ochraně spotřebitelů v Evropě i jinde.
Díky zapojení do mezinárodních struktur získává SZPI nové poznatky, přebírá fungující postupy a lépe čelí výzvám současného potravinářství, ať jde o právní úpravy, boj s falšováním nebo sdílení informací o rizicích.
Účast SZPI v pracovních skupinách EU a Evropské komise
Zaměstnanci SZPI pracují v pracovních skupinách Rady EU a Evropské komise. Přinášejí zkušenosti z praxe, podílejí se na přípravě předpisů, výkladů a vodítek v oblasti potravin. Česko díky tomu může ovlivnit podobu evropských pravidel a přizpůsobit je domácím podmínkám.
Odborníci SZPI se věnují širokému okruhu témat: RASFF, AACS, Food Fraud, zemědělské kontaminanty, víno, internetový prodej a úřední kontroly potravin. Díky tomu má úřad aktuální informace a může rychle reagovat na nové hrozby.
Projekty financované z fondů EU
SZPI dlouhodobě spolupracuje s orgány dozoru v zahraničí také přes projekty přeshraniční spolupráce financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Realizovala projekty se všemi sousedními státy, což podporuje společné postupy a sdílení zkušeností.
Zaměstnanci SZPI působí jako školitelé v programech TAIEX a Better Training for Safer Food. Tyto aktivity pomáhají budovat odborné kapacity v dalších zemích a propojují odborníky napříč Evropou. SZPI se dvakrát ročně účastní setkání Heads of Agencies, neformálního sdružení vedoucích dozorových orgánů EU, které zastřešuje země předsedající Radě EU.
Webový portál Potraviny na pranýři a SZPI
SZPI klade důraz na průhlednost a rychlé informace pro veřejnost. Proto provozuje web „Potraviny na pranýři“, vzniklý pod Ministerstvem zemědělství. Jde o moderní nástroj, který ukazuje nevyhovující potraviny a uzavřené provozovny a pomáhá lidem při rozhodování v obchodě.
Portál není jen seznam záznamů. Umožňuje lidem aktivně přispívat svými podněty a podporuje tak lepší dohled nad trhem. Vyšší informovanost zvyšuje tlak na dodržování pravidel u provozovatelů.
Jak SZPI informuje veřejnost o nevyhovujících potravinách
Portál „Potraviny na pranýři“ funguje od 10. července 2012. Publikuje informace o nevyhovujících šaržích zjištěných při úřední kontrole SZPI, o uzavřených provozovnách a o tematických akcích. Spotřebitelé tak mají k dispozici aktuální a ověřené informace.
V sekci „Potraviny“ jsou šarže tříděny podle závažnosti do kategorií: nebezpečné, falšované a nejakostní. Najdete tam například sezamová semínka s překročeným limitem pesticidu, falšovaný med nebo maso s nižším obsahem, než uvádí obal. V sekci „Uzavřené provozovny“ jsou podniky uzavřené kvůli vážným hygienickým závadám, jako je výskyt škůdců, myší trus, zanedbaný úklid nebo chybějící tekoucí voda. „Tematické kontroly“ přinášejí výsledky centrálně řízených akcí včetně všech kontrolovaných šarží, i těch vyhovujících. Sekce „Rizikové weby“ upozorňuje na nebezpečné internetové prodejce a výrobky, například doplňky stravy s nepravdivými tvrzeními.
Mobilní aplikace a další informační kanály SZPI
SZPI nabízí i mobilní aplikaci „Potraviny na pranýři“ zdarma pro Android a iOS. Uživatelé vidí 20 nejnovějších záznamů, mohou zjistit nevyhovující potraviny v okolí pomocí GPS, PSČ nebo mapy. V aplikaci jsou i Tematické kontroly, novinky ze SZPI a kontakty na všechny inspektoráty. Praktickou funkcí je podání podnětu přímo z telefonu, včetně fotky a popisu závady.
Projekt „Potraviny na pranýři“ je také na sociálních sítích: Facebook (@potravinynapranyri), Twitter/X (@NaPranyri) a Instagram (@potravinynapranyri). Cílem je sdílet aktuální nálezy a zvyšovat znalosti spotřebitelů s ohledem na formát sociálních sítí.
Nejčastěji řešená témata a dotazy pro SZPI
Práce SZPI se týká každého, protože jde o jídlo a pití. Lidé i podniky se často ptají na označování potravin, řeší se podezření na falšování, hygienické závady nebo kvalita výrobků. SZPI je hlavní kontaktní místo pro tyto podněty a dotazy.
Podněty od veřejnosti jsou velmi cenné. Často právě zákazníci jako první upozorní na problém, který může vést k širší kontrole a nápravě. Proto je důležité mít jednoduchý a srozumitelný způsob, jak závady hlásit.
Jak podat podnět nebo stížnost SZPI?
Nejrychlejší je mobilní aplikace „Potraviny na pranýři“. Uživatel vyfotí problém, doplní popis a odešle podnět na příslušný inspektorát SZPI.
Další možnost je web SZPI (szpi.gov.cz) nebo portál „Potraviny na pranýři“. V části „Kontakty“ je odkaz „Podnět ke kontrole“ s formulářem. Uveďte název produktu, výrobce, prodejce, datum a místo nákupu a popis závady. Čím více informací, tím rychlejší a přesnější může být kontrola. Lze využít i e-mail epodatelnaszpi.gov.cz nebo datovou schránku (ID: avraiqg).
Jaké jsou nejčastější nedostatky kontrolované SZPI?
Časté jsou případy falšování: snížený obsah masa v masných výrobcích, falšovaný med přídavkem sirupů nebo pančované víno. V roce 2025 například inspekce zakázala „100%“ pomerančový džus s nedeklarovanou příměsí a zajistila 12 tun pistácií s aflatoxiny.
Velkým problémem jsou také hygienické závady v provozovnách. Záznamy na „Potravinách na pranýři“ ukazují častá uzavření kvůli hlodavcům (např. Restaurace JÁN NAVRÁTIL, Maloobchod VaRaPo s.r.o.), hmyzím škůdcům (např. Restaurace CHOA EU s.r.o., Maloobchod DUC HANH LE), zanedbanému úklidu a plísním v chladnicích a na stěnách (např. Restaurace The Duoc Le, Výroba Pekařství Vyškov s.r.o.). Další nedostatky: chybné nebo neúplné označení, překročené limity pesticidů (např. jahody s jedenáctinásobným překročením limitu tebuconazolu) a prodej po datu minimální trvanlivosti. SZPI se pravidelně zaměřuje i na vybrané komodity, například fritovací oleje v restauracích (v roce 2025 byla desetina přepálená) nebo zmrzliny a led do nápojů (v roce 2025 nevyhovělo 46 % zmrzlin a 57 % ledů).
