Bernský salašnický pes je velké švýcarské plemeno známé svým krásným vzhledem a klidnou povahou. Jde o velkého, dlouhosrstého a tříbarevného psa, který je vždy přátelský a pracovitý. Vznikl ve švýcarském kantonu Bern jako univerzální farmářský pomocník. Je věrný, ochotný a miluje pobyt se svou rodinou. Původ tohoto plemene sahá až do starověku, jeho předky byli psi, které přivedli do Alp Římané.
Dnes je bernský salašnický pes hlavně rodinným společníkem, známým svou ochotou a oddaností. Má bohaté dějiny a patří mezi nejstarší psí plemena na světě.
Hlavní vlastnosti a původ
Bernský salašnický pes, někdy zvaný „Berňák“, patří mezi čtyři švýcarská salašnická plemena. Pochází z oblasti Bernu. Vznikl před více než 2000 lety křížením domácích pastýřských psů a psů, které přivedli Římané. Tito psi byli vyšlechtěni pro práci na farmě – byli silní, přizpůsobiví a spolehliví pomocníci.
Pomáhali s hlídáním statků, naháněním dobytka a taháním vozíků s mlékem nebo dalšími výrobky. Díky své síle a povaze se stali nepostradatelnými pro švýcarské farmáře a zůstali oblíbenými až do dnešních dnů.
Co je pro bernského salašnického psa typické?
Bernský salašnický pes se pozná hned na první pohled. Je to velký pes s dlouhou, hustou, tříbarevnou srstí – černou, rezavou a bílou. Jeho výrazná bílá náprsenka a bílé znaky jsou charakteristické právě pro toto plemeno.
Kromě vzhledu je typický i jeho klidný, přátelský charakter. Je velmi snášenlivý, učenlivý a věrný své rodině. Pokud se mu situace nelíbí, raději odejde, místo aby byl agresivní. Snadno se cvičí a je přizpůsobivý. Skvěle vychází s dětmi i jinými zvířaty.
Historie a původ bernského salašnického psa
Kořeny bernského salašnického psa sahají do starověku. Předpokládá se, že vznikl spojením domácích alpských psů s molosy dovezenými Římany. Tato kombinace dala vzniknout silnému a pracovitě naladěnému psu, který zvládal těžkou práci na švýcarských farmách v drsných horských podmínkách.
Po staletí bylo pro chov důležité hlavně to, aby pes zvládal různé úkoly. Vzhled nebyl na prvním místě. Obrovský důraz se dával na povahu a spolehlivost.
Chov ve Švýcarsku
Konec 19. století znamenal pro plemeno záchranu – švýcarští chovatelé si dali za úkol zachovat místní horské psy. Důležitou osobností byl Albert Heim, který rozpoznal hodnotu těchto tříbarevných psů. Díky jeho práci vznikl v roce 1907 v Bernu první klub a oficiální název „bernský salašnický pes“.
Roku 1940 chovatelé přikřížili novofundlandského psa pro stabilizaci povahy, což přineslo několika generacím změnu v barvě, ale nakonec byly zachovány požadované znaky. S rozšiřováním plemene po Evropě a později v USA popularita jen stoupla. V ČR najdeme přes dvacet chovatelských stanic.
Původní využití
Bernský salašnický pes byl hlavně pracovní pes na farmě v Alpách. Chránil majetek, pomáhal dohánět dobytek, tahal těžké vozíky s mlékem nebo jinými produkty mezi vesnicemi. Právě díky těmto úkolům se vyvinul do silného a odolného plemene, které umí spolupracovat a je učenlivé.
Vzhled a typické znaky bernského salašnického psa
Toto plemeno zaujme na první pohled. Vypadá mohutně a přitom jemně. Jeho plyšový vzhled maskuje silného pracovního psa s pevnou stavbou těla.
Velikost a stavba těla
| Pohlaví | Výška v kohoutku | Ideální výška | Hmotnost |
|---|---|---|---|
| Pes | 64-70 cm | 66-68 cm | 40-44 kg (obvykle), max. 50 kg |
| Fena | 58-66 cm | 60-63 cm | 40-44 kg (obvykle), min. 32 kg |
Tělo je spíše podsadité, než dlouhé, s dobře osvalenými končetinami a kompaktním trupem. Krk je silný a středně dlouhý. Srst na ocase je bohatá a ocas bývá v klidu svěšený, při pohybu nesený výše.
Srst a zbarvení
- Dlouhá, hustá, mírně zvlněná nebo rovná srst
- Výrazná hustá podsada
- Základní barva: černá
- Pálení: rezavo-hnědé
- Bílé znaky: hrudník, tlapy, čenich, čelo mezi očima, špička ocasu
Zbarvení je typicky trojbarevné a snadno rozpoznatelné. Rozložení bílé a hnědé se může mírně lišit mezi jednotlivými psy.
Další znaky
- Oči: tmavě hnědé, mandlového tvaru
- Uši: trojúhelníkové, středně velké, nasazené po stranách hlavy
Silné kosti a svalstvo dělají z Bernského salašnického psa zdatného tahouna. Přestože působí těžce, je pohyblivý a elegantní.
Povaha a chování
Bernský salašnický pes je klidný a přátelský, velmi oddaný své rodině. Je dobře naladěný a rád potěší svého majitele. Má vysoký práh bolesti, není sklonný k agresivitě, pokud se mu něco nelíbí, raději odejde stranou.
Je společenský, vhodný k dětem, nevyhledává konflikty. Je trpělivý a snese i hrubší chování dětí, pokud to není přehnané. Dobře snáší ostatní zvířata v domácnosti.
Chování v rodině
- Potřebuje pravidelný kontakt s lidmi
- Samotu snáší špatně, může ničit věci z nudy či smutku
- Je trpělivý, přátelský, vhodný i pro začátečníky
- Není to typický hlídač – potenciální hosty spíš uvítá než odradí
Vztah k dětem a zvířatům
- Skvělý k dětem, většinou snáší jejich hraní bez problémů
- Vhodný k dalším psům i kočkám
- Pokud se se zvířaty seznámí v mládí, vychází s nimi dobře
Výcvik a socializace
Je učenlivý, ale dospívá pomaleji, zůstává dlouho hravý. Vyžaduje důslednost, ale ne tvrdé zacházení. Jeho výcvik by měl být založen na pochvalách a pamlscích. Je vhodné začít se socializací a výcvikem už ve štěněcím věku. S pozitivním přístupem zvládne dobře základní poslušnost, některé bernské salašnické psy baví i sporty s taháním vozíků nebo dogdancing.
Péče o bernského salašnického psa
Péče o berňáka je důležitá hlavně kvůli jeho srsti, potřebě pohybu a potřebě kontaktu s lidmi. Je to pes určený do rodiny, ne pro život o samotě v kotci.
Péče o srst
- Je potřeba často a pravidelně česat (ideálně denně), hlavně během línání
- Nedostatečná péče vede ke vzniku zacuchanin a kožních problémů
- Koupání stačí jen občas (při znečištění)
- Sledovat by se měly i polštářky tlapek a vystříhávat přebytečnou srst
Pohyb a životní podmínky
- Potřebuje denně minimálně hodinu kvalitního pohybu (procházky, hry na zahradě)
- Miluje zimu a sníh, dobře zvládá pobyt venku v chladném počasí
- V létě snáší špatně horko – nutno zajistit mu stín a dostatek vody
- Do dvou let nepřetěžovat kvůli vývoji kloubů
- Není vhodný pro život v malém bytě nebo dlouhou samotu
Pro koho je vhodný?
Toto plemeno je nejvhodnější pro aktivní rodiny, které mají zahradu a čas trávit se psem venku. Berňák není vhodný pro lidi, kteří nemají na psa čas nebo musí být celé dny v práci. Hodí se na venkov nebo do domku se zahradou. Je vhodný i pro začátečníky, pokud mají chuť starat se o psa s hustou srstí a zajistit mu dost pohybu.
Výživa a krmení
Důležité je správné krmení, protože berňák rychle roste a má citlivé klouby. Kvalitní strava s dostatkem živin pomáhá udržet jeho zdraví.
| Věk | Počet dávek denně | Doporučené množství krmiva |
|---|---|---|
| Štěně (2-12 měsíců) | 3-4 | 3-4 šálky denně |
| Dospělý pes (1-7 let) | 2-3 | 4-5 šálků denně |
| Senior (7+ let) | 2 | 3-4 šálky denně |
Strava by měla být bohatá na kvalitní bílkoviny, s kontrolovaným množstvím tuku. Vhodná jsou granulovaná krmiva pro velká plemena. Pamlsky dávejte s rozumem, přednostně přírodní, sušené maso bez přidaného cukru. Vždy musí mít přístup k čerstvé vodě.
Zdraví a časté zdravotní problémy
Bernský salašnický pes je velké, ale citlivější plemeno. Často trpí na dědičné problémy – hlavně kloubní (dysplazie kyčlí a loktů), ale také na rakovinu a problémy s ledvinami nebo očima. Žije průměrně 8-10 let, což je na jeho velikost běžné, ale kratší než u malých plemen.
Nejčastější problémy
- Dysplazie kyčlí a loktů, potíže s klouby
- Některé typy rakoviny – objevují se častěji než u jiných plemen
- Oční choroby, někdy i selhání ledvin
Je důležité si vybírat štěně od chovatele, který testuje rodiče na dědičné nemoci.Důležitá je pravidelná péče, přiměřený pohyb a kvalitní krmivo.
Prevence a údržba zdraví
- Pravidelné roční prohlídky u veterináře
- Kontrola kloubů a pohybového aparátu při růstu
- Důsledné sledování váhy (obezita zatěžuje klouby)
- Kupujte štěňata pouze od prověřených chovatelů
Výchova a výcvik
Výcvik a výchova jsou důležité pro to, aby byl bernský salašnický pes dobře ovladatelný. Je to mírný, učenlivý pes s vlastním tempem dospívání. Se správným přístupem je radost ho cvičit.
Socializace
Důležitá je výchova od raného štěněcího věku. Seznamte psa s různými lidmi, zvířaty a situacemi. Dobré zkušenosti mu zvýší sebevědomí a zabrání problémům chování.
Základní poslušnost
- Učit základní povely (sedni, lehni, ke mně, k noze)
- Používat odměny a pochvaly, nekřičet a netrestat
- Cvičit pravidelně, po malých dávkách
Při důsledném vedení se naučí rychle a je spolehlivý doma i venku.
Vhodné aktivity a hry
- Dlouhé procházky a výlety
- Hry s míčem, tahání vozíku (pokud to baví psa)
- Psi často zvládají i sporty jako agility nebo dogdancing
Časté dotazy
| Otázka | Odpověď |
|---|---|
| Jak dlouho žije? | Průměrně 7-10 let. |
| Hodí se do bytu? | Spíš ne. Potřebuje prostor, zahradu a kontakt s rodinou. |
| Jak často ho brát k veterináři? | Minimálně jednou ročně, štěně častěji. |
| Kdy začít s výcvikem? | Už od 8 týdnů, socializovat co nejdřív. |
| Jak vybírat štěně? | Pouze od prověřeného chovatele s testovanými rodiči, po osobní návštěvě chovné stanice. |
Kde získat více informací
Pokud vás bernský salašnický pes zajímá, obrátit se můžete na Klub švýcarských salašnických psů, kde najdete kontakty na chovatele a více informací o plemeni. Pomůžou vám s výběrem štěněte i s radami k chovu a péči.
Dále doporučujeme odborné knihy:
- Bernský salašnický pes – Hans Räber, MVDr. Jan Nesvadba
- Bernský salašnický pes – Prof. Dr. Bernd Günter
- Švýcarští salašničtí psi – Ludwig J.
Online najdete spoustu informací na stránkách jako Wikimedia Commons nebo u klubů podobného zaměření v jiných zemích (například The Bernese Mountain Dog Club of America).
