Den české státnosti se v České republice slaví každý rok 28. září a patří mezi nejdůležitější státní svátky. Tento den si lidé připomínají smrt knížete Václava, který je považován za patrona země. Proč si ale uctíváme právě den jeho úmrtí? Hlavní důvod je v tom, že svatý Václav symbolizuje nezávislost, křesťanství a národní sounáležitost. I když jeho smrt byla násilná, jeho památka se stala jedním ze základů českého státu a jednoty obyvatel.
Tento státní svátek je dnem volna a jeho zavedení stanoví zákon č. 245/2000 Sb., který platí od 9. srpna 2000. Svátek není jen o připomínce knížete Václava, ale hlavně o spojení naší historie s dneškem. Je to příležitost zamyslet se, odkud pocházíme, jaké hodnoty nás ovlivnily a kdo patří k nejvýznamnějším osobnostem našich dějin.
Datum a význam svátku
Proč 28. září?
Datum 28. září bylo zvoleno, protože historické prameny mluví o tom, že právě tento den – pravděpodobně v roce 935 (někdy se uvádí i 929) – byl v Staré Boleslavi zabit kníže Václav. Tato událost je považována za významnou součást českých dějin, protože Václav se po smrti stal světcem a patronem národa. Jeho odkaz se rychle rozšířil a vedl k utváření tradic české státnosti.
Výběr tohoto dne jako oficiálního svátku byl předmětem diskuzí. Někteří říkali, že Václav byl slabý panovník a teprve jeho bratr Boleslav zemi posílil. Nakonec ale převážil význam Václava jako člověka, který přinesl do naší země křesťanské hodnoty a symbolizoval úsilí o samostatnost. Svátek připomíná nejen jeho osobu, ale také začátek českého státu a jeho křesťanské tradice.
Hlavní účel svátku
- Podpořit národní hrdost a povědomí o vlastních dějinách
- Přiblížit si, jak dlouhou cestu český národ ušel
- Uctít hodnoty jako svobodu, nezávislost a jednotu
- Podpořit vzdělávání o dějinách a slavných osobnostech
- Poznání kulturního dědictví a kořenů národa
Během svátku probíhají akce pro veřejnost i školy, aby mladí lidé nezapomněli na českou historii a osobnosti, které ovlivnily vývoj země.
Historie svátku
Jak svátek vznikl a jak byl schválen
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1925 | Václavův den zařazen mezi památné dny ČSR |
| 1929 | Oslavy tisíce let od smrti svatého Václava, účast i prezident Masaryk |
| 1952 | Komunistická vláda svátek zrušila |
| 2000 | Svátek znovu obnoven zákonem č. 245/2000 Sb. |
Po roce 1989 se znovu objevil zájem tento svátek obnovit. Zákon, který stanovil 28. září jako Den české státnosti, byl přijat roku 2000. Původně se svátek měl jmenovat „Den české státnosti – Svatý Václav“, ale nakonec byl název zkrácen jen na „Den české státnosti“.
Důležité události spojené s 28. zářím
Nejvýznamnější je vražda svatého Václava. Další významnou událostí byla velká oslava roku 1929 – Svatováclavské milénium. Připomněla sílu národní identity v mladém Československu. Den není spojován s převratnými změnami jako 28. říjen, ale ukazuje, jak naše státnost sahá do dávné minulosti. Svatý Václav je od té doby symbolem víry, síly a vytrvalosti českého národa.
Svatý Václav – patron naší země
Kdo byl svatý Václav?
- Narodil se kolem roku 907 v Praze
- Pocházel z rodu Přemyslovců
- Vychovávala ho babička svatá Ludmila, která ho vedla ke křesťanství
- Podporoval stavbu kostelů, pomáhal chudým, dbal na šíření víry
- Uměl se domluvit a v zájmu klidu platil tributy saskému králi
- Stavěl první kamenný chrám sv. Víta na Pražském hradě
Václav vynikal jako laskavý, skromný panovník, který kladl důraz na křesťanskou víru právě v době, kdy v zemi převažovaly pohanské zvyky.
Vražda a její dopad
Bratr Boleslav I. měl s Václavem odlišné názory a toužil po moci. Dne 28. září Václava nechal zabít. Stalo se to ráno u kostela ve Staré Boleslavi. Podle pověstí se na útoku podíleli jeho bojovníci i sám Boleslav. Tento čin byl považován za velký hřích v očích lidí i v tehdejší společnosti.
Přesto Boleslav, který vládl po Václavovi, posílil stát a z jeho pokání vyrostl i kult svatého Václava – jeho ostatky byly přeneseny na Pražský hrad, stal se světcem a vzorem statečnosti. Dnes je považován za hlavního ochránce země, jeho příběh byl důležitý pro české panovníky a prestiž státu.
Odkaz svatého Václava
- Patron země i panovníků
- Jeho jméno se používalo při modlitbách i během těžkých časů
- Karel IV. posílil jeho kult, jeho jméno nese i česká královská koruna
- Jeho socha je hlavní dominantou Václavského náměstí v Praze
- Zobrazován je s praporem, mečem a štítem se svatováclavskou orlicí
Odkaz svatého Václava je silnou součástí české kultury a dějin. Jeho život a příběhy jsou dodnes uctívány a připomínány po celé republice.
Státní symboly a tradice
Státní hymna, vlajka a znak
| Symbol | Popis |
|---|---|
| Hymna | „Kde domov můj“ – zpívá o české přírodě a lásce k vlasti |
| Vlajka | Bílo-červený pruh a modrý klín – barvy Čech, Moravy a Slezska |
| Znak | Český lev, moravská a slezská orlice |
Pranostiky spojené se svatým Václavem
- „Přijde Václav – kamna připrav.“ (Po svátku je na čase začít topit.)
- „Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.“
- „Na svatého Václava ráno pálí mráz, odpoledne slunce.“
- „Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.“
- „Když svatý Václav v slunci září, sklizeň brambor se vydaří.“
Tyto pranostiky ukazují, že si lidé svátek spojovali i s nástupem podzimu, sklizní a počasím.
Regionální zvyky a oslavy
- Ve Staré Boleslavi se koná známá svatováclavská pouť a slavnostní mše.
- Slavnosti probíhají i v kostelech jinde po republice – často nesou jméno svatého Václava.
- Některé zámky a města (Konopiště, Svijany, Český Krumlov) pořádají svatováclavské slavnosti s programem pro děti i dospělé.
- Připravují se trhy, koncerty, kostýmované průvody a další kulturní akce.
Slavení Dne české státnosti je důkazem, že tradice svatého Václava jsou hluboce zakořeněné v různých regionech a spojují lidi napříč republikou.
Jak se Den české státnosti slaví?
Kulturní programy po celé republice
- Ve Staré Boleslavi vrcholí Národní svatováclavská pouť
- Muzea a galerie mají zvláštní vstupné nebo akce (například Národní technické muzeum za 80 Kč)
- Pořádají se výstavy, koncerty, historické slavnosti i přednášky
- V Českém Krumlově probíhá Mezinárodní folklorní festival
Svatováclavské slavnosti a poutě
Největší pouť je ve Staré Boleslavi, kde se vystavuje lebka sv. Václava a koná slavnostní bohoslužba. Podobné mše, průvody a kulturní akce jsou v mnoha dalších městech.
Otevírání památek a významných budov
- Ministerstvo financí a Strakova akademie zvou veřejnost na prohlídky, které v běžném roce nejsou možné.
- Na Pražském hradě bývají vystaveny korunovační klenoty.
- V Příbrami se za minimální vstupné otevírají věže a rozhledny.
Tyto otevřené dny nabízejí možnost poznat zajímavá místa spojená se státní správou a historií zblízka.
Den české státnosti ve školách a vzdělávání
Vzdělávací materiály a projekty
K tomuto svátku existuje mnoho vzdělávacích videí, textů a pracovních listů pro žáky všech stupňů. Česká televize a ČT edu připravily projekty jako „Průvodce českou státností“ nebo „Odkaz svatého Václava“. Materiály vysvětlují dětem, kdo byl svatý Václav, proč je důležitý a jak se Den české státnosti slaví.
Školní aktivity
- Školy pořádají projekty, výstavy a divadelní představení s tématem Václava a české státnosti
- Žáci se seznamují se státními symboly a dějinami
- Na Stezce korunami stromů v Krkonoších se koná „Den s Krakonošem“
- Muzea mají programy pro děti, např. ArcadeHry otevírá retro hernu
Díky těmto aktivitám děti lépe chápou význam českých svátků a historie.
Nejčastější otázky a zajímavosti
Kdo další je se svátkem spojený?
- Svatá Ludmila – babička sv. Václava, která mu dala základy víry
- Boleslav I. Ukrutný – bratr, který upevnil český stát, i přes temnou minulost
- Tomáš Garrigue Masaryk – prezident, podpora oslav výročí Svatováclavského milénia
Jak se svátek měnil v čase?
Svátek se postupně měnil podle doby. Původně byl hlavně církevní, ale v 19. století získal národní rozměr jako symbol snahy o samostatnost. Za první republiky posiloval státní jednotu. Za komunismu byl naopak potlačen a jeho hodnoty byly upozaděny. Po roce 1989 se význam svátku znovu vrátil – dnes je to den, kdy si připomínáme naši dlouhou historii, hodnoty demokracie a národní hrdost. Svátek spojuje minulost, tradici i současnost a vede k zamyšlení, co vlastně znamená být Čechem.
