První jarní den je moment, na který se lidé každý rok těší. Znamená konec chladné zimy a začátek teplejších dnů, kdy příroda znovu ožívá. Ale kdy přesně tento den nastává? Mnoho lidí si myslí, že je to vždy stejné datum, ale skutečnost je jiná. Začátek jara můžeme určit několika způsoby, přičemž nejčastěji se používá astronomická definice spojená s jarní rovnodenností. Tento den ale není v kalendáři vždy stejný. V článku si vysvětlíme, co tento jev znamená a jak ovlivňuje náš život a zvyky.
Ve škole se často dozvídáme, že jaro začíná 21. března. Ve skutečnosti se ale toto datum často mění. Je to kvůli složitému vztahu mezi tím, jak počítáme roky v kalendáři, a tím, jak Země obíhá kolem Slunce. První jarní den nám tak ukazuje zajímavý vztah mezi lidským měřením času a pohyby naší planety.
Kdy je první jarní den?
První jarní den nemá trvale stejné datum. To, kdy jaro začíná, záleží na tom, jaký začátek jara máme na mysli. Nejčastěji mluvíme o astronomickém jaru, které určuje přesný moment jarní rovnodennosti. To se stane, když Slunce stojí přesně nad rovníkem, v tzv. jarním bodě. Právě tehdy zima končí a začíná jaro na severní polokouli. V roce 2025 nastalo astronomické jaro 20. března v 10:01.
Zatímco dříve se v učebnicích uváděl 21. březen, dnes většinou připadá začátek jara na 20. březen, někdy i na 19. března. Tento posun je způsoben tím, jak se snažíme sladit tropický rok s kalendářním rokem, což vysvětlíme níže.
Rozdíl mezi astronomickým a meteorologickým jarem
Když někdo mluví o “prvním jarním dni”, většině lidí se vybaví astronomické jaro, tedy jarní rovnodennost. Tento den je přesně určen astronomicky – ve chvíli, kdy střed Slunce překročí rovník. Od té doby jsou dny delší než noci až do léta. Astronomické určování jara je přesné, ale pro sledování počasí a sbírání dat není tak vhodné, protože datum se každý rok mění.
Meteorologické jaro má jasně daný začátek i konec. Každý rok začíná 1. března a končí 31. května. To je pro meteorology a klimatology důležité, protože mohou lépe zpracovávat data. Existuje i biologické (fenologické) a vegetační jaro, která se řídí hlavně počasím a tím, jak reaguje příroda. Biologické jaro začíná s prvními listy nebo kvetením, vegetační s průměrnou teplotou kolem +5 °C.
| Druh jara | Začátek | Konec | Jak se určuje |
|---|---|---|---|
| Astronomické | Okamžik jarní rovnodennosti | Letní slunovrat | Postavení Slunce a Země |
| Meteorologické | 1. března | 31. května | Kalendářní data |
| Biologické | Přírodní jevy (kvetení atd.) | Liší se podle počasí | Reakce přírody |
| Vegetační | Teploty nad +5 °C | Teploty kolem +15 °C | Průměrné teploty |
Proč je datum prvního jarního dne různé?
Datum jarní rovnodennosti se mění především proto, že délka kalendářního roku a tropického roku není stejná. Kalendářní rok má 365 nebo 366 dní, tropický rok 365 dní a téměř 6 hodin navíc. Tím se každoročně okamžik rovnodennosti posune o něco dopředu.
Přestupné roky přidávají den navíc, ale nesladí všechno úplně. Proto jarní rovnodennost v kalendáři někdy připadá na 21., jindy na 20. nebo 19. března. Například od roku 2012 připadá nejčastěji na 20. března, a kolem roku 2048 začne být často i 19. března. K 21. březnu se vrátíme až v roce 2102, kdy nepřestupný rok posune datum zpět.
Astronomické vs. meteorologické jaro
Lidé často zaměňují pojmy astronomické a meteorologické jaro. Oba způsoby určují začátek jinak a každý má své využití. Astronomické jaro je dáno postavením Slunce. Meteorologické jaro jsou vždy březen, duben a květen. Důležité je, že oba způsoby jsou správné, jen slouží k jiným účelům.
Co je jarní rovnodennost?
Jarní rovnodennost je moment v roce, kdy je střed Slunce přesně nad rovníkem. Slunce v tuto chvíli vstupuje do znamení Berana. Den a noc by měly být stejně dlouhé, ale ve skutečnosti je den asi o 20 minut delší. To je kvůli velikosti Slunce a ohybu slunečních paprsků v atmosféře, což umožňuje Slunci být vidět chvíli před východem a po západu.
| Jev | Délka dne | Délka noci |
|---|---|---|
| Jarní rovnodennost | 12 h 10 min | 11 h 50 min |
Astronomické jaro: přesný výpočet
Astronomické jaro začíná v přesně vypočítaný okamžik, určený pohybem Slunce nad rovníkem. Tento moment může být každý rok v jiný den i hodinu. V roce 2025 například začalo 20. března v 10:01. Protože délka tropického roku není celých 365 dní, datum se v kalendáři každých pár let posunuje.
Meteorologické jaro: pevné období
Meteorologické jaro trvá vždy od 1. března do 31. května. Tato pevně stanovená období usnadňují vědcům sběr a srovnávání dat o počasí. Díky stálým datům je snazší porovnávat krátkodobé i dlouhodobé změny klimatu.
Mýty a zajímavosti k prvnímu jarnímu dni
První jarní den je zmiňován v různých pověrách a zajímavostech, často právě kvůli pohyblivému datu. Lidé byli zvyklí na 21. březen, ale dnes je běžnější 20. nebo 19. březen. To není náhoda, ale výsledek přesných astronomických pravidel a systému kalendáře, který se snaží přizpůsobit reálnému ročnímu cyklu Země.
Proč je jarní den někdy 20. a jindy 21. března?
Dříve platilo, že jaro začíná 21. března, ale dnes připadá většinou na 20. března. Tropický rok je trochu delší než běžný rok – asi o šest hodin. Tento rozdíl se časem sčítá, a tak se datum jarní rovnodennosti v kalendáři posouvá. Přestupné roky tento posun trochu vyrovnávají, ale během století se datum stejně trochu změní.
Jak ovlivňují přestupné roky začátek jara?
Přestupné roky pomáhají udržet kalendář v souladu s oběhem Země kolem Slunce. Každé čtyři roky přidáme den navíc. Přesto ale začátek jara posouvá o trochu víc, a tak se během staletí datum mění. Gregoriánský kalendář používá také pravidlo, že například roky dělitelné 100 nejsou přestupné, pokud nejsou dělitelné 400. To pomáhá rozdíl ještě lépe srovnat.
Jak se během jara mění délka dne a sluneční svit?
S jarem se začínají dny prodlužovat a Slunce svítí stále déle. To ovlivňuje nejen počasí, ale také naše zdraví i přírodní rytmus. Jarní rovnodennost je mezníkem, od kterého bude světla jen přibývat až do léta.
Srovnání délky dne a noci při jarní rovnodennosti
Při jarní rovnodennosti jsou den a noc téměř stejně dlouhé, asi 12 hodin, ale kvůli atmosférické refrakci je den přece jen o něco delší. Slunce je nad obzorem asi 12 hodin a 10 minut, noc trvá asi 11 hodin a 50 minut.
Jak prodlužování dne ovlivňuje lidi a přírodu
Víc světla na jaře zlepší naši náladu, přidá energii, pomůže našemu tělu vytvářet vitamín D a serotonin (hormon štěstí). Lidé jsou veselejší, aktivnější a více chutí chodí ven. Rostliny začínají růst, stromy se zelenají a zvířata se probouzejí po zimě. Prodlužování dne je impulsem k novému životu v přírodě.
Biologické a vegetační jaro: příroda se probouzí
Astronomické i meteorologické jaro mají jasné začátky, ale příroda se řídí vlastním tempem. Biologické i vegetační jaro závisí na teplotě, počasí a aktuálních podmínkách. Jejich začátek se proto rok od roku liší.
Typické znaky prvních jarních dnů v přírodě
- Objevují se sněženky, bledule, krokusy i další květiny.
- Stromy a keře začínají pouštět pupeny.
- Tráva se začíná zelenat.
- Zvířata ukončují zimní spánek.
- Včely a další hmyz začínají být aktivní.
- Přilétají stěhovaví ptáci (čápi, vlaštovky, špačci aj.).
Jak začíná biologické jaro podle teplot a organismů
Biologické jaro začíná, když průměrné denní teploty vystoupí nad 5 °C. Tento okamžik se liší podle roku a oblasti. Například v roce 2025 mohl tento den přijít už 14. února. Rostliny začnou růst, živočichové se probudí ze zimního spánku a hmyz opyluje první květiny. Biologické jaro končí, když průměry přesáhnou 15 °C a začne léto.
První jarní den v českých tradicích a svátcích
V Česku se příchod jara a probouzení přírody slaví už po staletí různými zvyky. Mnohé pocházejí ze starých pohanských obřadů na zajištění úrody a vyhnání zimy. Postupem času se některé spojily s křesťanstvím, ale základní myšlenka – oslava života a obnovy – stále zůstává.
S jakými slavnostmi je jaro v Česku spojeno?
- Velikonoce – nejvýznamnější jarní svátek, původně pohanský, dnes křesťanský.
- Svátek matek, Svátek práce (První máj), Mezinárodní den žen.
- Stavění májky – tradice posledního dubna/nultého května.
- Pálení čarodějnic – v noci z 30. dubna na 1. května jako symbol vyhánění zimy.
- Matějská pouť a další jarní poutě – začátek nové sezóny zábavy.
Proč jsou Velikonoce každý rok jinak?
Datum Velikonoc záleží na jarní rovnodennosti a fázi Měsíce. Velikonoční neděle je první neděli po prvním jarním úplňku. Proto mají Velikonoce pohyblivé datum a mohou být mezi 22. březnem a 25. dubnem. V roce 2025 třeba připadají na pozdější termín. Toto pravidlo kombinuje křesťanské tradice a astronomické výpočty.
Odemykání vody a další jarní zvyky
Jedním z tradičních zvyků je “odemykání vod” – po zimě se symbolicky otevírají prameny a potoky, aby se příroda opět naplnila životem. Lidé se také koupali v potocích pro zdraví a očistu.
Slavný je i zvyk “vynášení Morany”, což je vyhazování nebo pálení figuríny představující zimu a smrt. Také se zdobí vajíčka, což je starý symbol života. Tyto rituály vychází ze silné vazby našich předků na přírodní cykly a touhy přivítat a podpořit jaro.
Jak první jarní den ovlivňuje náš život
Příchod jara má určitý vliv na naši každodenní pohodu. Lidé si užívají více slunce, delší dny a teplejší počasí. Častěji tráví čas venku, sportují a věnují se zahrádkám. Spolu s tím ale mohou přijít také některé méně příjemné změny.
Změny počasí a jejich dopad na zdraví
Teploty na jaře často kolísají. Jeden den může být ráno mráz a odpoledne teplo, někdy přijde náhlý déšť. Tato nestálost zatěžuje imunitu a přispívá k nachlazením i alergiím, zvlášť když je ve vzduchu hodně pylu. Naštěstí delší dny a sluneční svit prospívají psychice a přidají energii, takže býváme v lepší náladě a více se hýbeme.
Kdy začíná letní čas a proč se zavádí
V Česku a většině Evropy začíná letní čas poslední neděli v březnu. Hodiny se posouvají o hodinu dopředu. Noc je kratší, rána tmavší, večery světlejší. Letní čas měl původně ušetřit energii, ale dnes se o jeho opravdovém přínosu diskutuje. Mnoho lidí má po změně potíže s usínáním nebo je unavených, protože režim se ze dne na den změní. Doporučuje se pár dní dopředu chodit spát dřív a na změny se postupně předem připravit.
